==> PovídQy na přání jsou pozastaveny na neurčito!Jedinná povídQa je pro Leniku,která jí má za vítězství v SONB tak v ní budu pokračovat dál!Až se mi dostaví trochu víc inspirace tak budu pokračovat!Jinak se mocinQy omlouvám! <==

http://www.smileygarden.de/smilie/Pinkis/smileygarden.de_pinki47.gif>>> Hledám spoluadminku / admina <<< http://www.smileygarden.de/smilie/Pinkis/smileygarden.de_pinki47.gif

pixels

4. Dobrý konec

31. ledna 2010 v 20:12 | VendýseQ |  Nebezpečí
Tak jsme dopsali 4.,poslední,díl s názvem Dobrý konec ;-)

Vím že jako sériovka je to moc krátký protože to má jen 4 díli ale chceme psát další ... a doufám že bude delší ... mrzí mě to a tak si ten poslední díl užíte

4. Dobrý konec

Jacob trhal jako šílenej.I když už byl Kyp celej roztrhanej Sam a spol. už poodstoupili a přeměnili se zpátky.Jacob ale trhal dál na úplně malinkatý kousky.
Sam přišel k němu blíž."Jacobe,přestaň už je mrtvej!"řekl Sam a koukl na něj.Jacob trhal dál ... zuřivě.
"Jacobe..."zašeptal Sam a chtěl na něj položit ruku.Jacob uhnul aby na něj nemohl sáhnout a vztekle na něj zavrčel a trhal dál.
I když jsem stála stále na skále tak jsem to sledovala trochu se strachem v očích.Bála jsem se o svého nejlepšího přítele. "Vezmi mně dolu!" řekla jsem Edwardovi. Ten si mně hodil na záda a už běžel ze skály dolu. Za pár vteřin jsme byli asi 15m od trhajícího Jacoba. Když odhodil poslední kousek Kypa, zavrčel. Pak odběhl do lesa, ale hned se zase objevil jako člověk. Měl takový nadšený výraz. Vypadalo to, že je na sebe hrdý. Když přišel k nám tak si strčil ruce do kapes a řekl klidným hlasem: "Snad už bude klid od hnusných pijavic" řekl a koukl se na mně. Já jsem slyšela vedle sebe jak Edward zavrčel, zamračila jsem se na Jacoba. Ten si jen vzdychl.
"Dobře, tak to by bylo. Jedeme domů, Bello. Musíš si ještě udělat nějaké úkoly do školy." řekl Edward. Dal mi jednu ruku kolem pasu a kývnul na ostatní na pozdrav.
"Ahoj Jacobe" pozdravila jsem. On se na okamžik usmál a pak společně s ostatními odešel.
Když jsme s Edwardem dojeli ke mně domu, šli jsme do pokojku. Dělali jsme úkoly a po chvilce jsem se Edwarda na něco zeptala. Na něco, na co jsem myslela celou dobu. "Jakto, že jste zachytili jeho pach u mého domu, když šel po Jacobovi?" a zakroutila jsem hlavou.
"Stopoval ho jen pár hodin po tom, co šel s Billym na návštěvu za Charliem. Byla to ta nejčerstvější stopa."řekl klidně a jistě. Podíval se na mně, vzal mi tvář do dlaní a začal mně líbat. V tu chvíli jsem zapomněla na všechno. Na úkoly, upíry a i na Jacoba. Jediné, na co jsem se soustředila, byli jeho rty. Jeho tvrdé, studené ale tak sladké rty.
"Jsem tak rád, že se ti nic nestalo. A jsem rád za Jacoba, že je v pořádku..." pošeptal mi do ucha studeným dechem, až jsem se zatřásla. Zmateně jsem se na něj podívala. Od kdy je Edward rád za Jacobovo zdraví, nebo dokonce i život?
" Jsem rád že je v pořádku, protože kdyby nebyl, tak bys nebyla ani ty, když ho máš tak ráda" usmála jsem se a zase ho začala líbat. Když se zase odtáhl ode mě a koukl na mně jeho úžasným pohledem, řekl: "Tak pojď dodělat ten úkol." a usmál se.
"Už jsem unavená, pojď si lehnout. Dodělám si to ve škole před hodinou." obtočila jsem mu ruce kolem krku. On natáhl ruku aby zavřel učebnici a sešit. Strčil to do tašky. Pak se na mně usmál a vzal mně do náručí. Pomalu mně položil na postel a začal mně líbat. Jeho prsty se mi proplétali ve vlasech. Začala jsem mu rozepínat košili, překvapivě se nebránil. Také mi sundal tričko. Když položil jeho tělo na to mé, stáhla jsem břicho, hrozně to zastudělo, já se zasmála a on taky. Pak jsme se přestali líbat a jen jsme vedle sebe leželi. Byla jsem šťastná a usnula jsem mu v náručí.
Ráno mně opět vzbudil polibkem a položil mi na stolek vedle postele snídani. Když jsem se najedla a oblekla šla jsem udělat snídani Charliemu, ale když jsem sešla dolů, Charlie už mi děkoval: "Děkuju Bells za výbornou snídani." usmál se na mně a dopíjel kávu. Divila jsem se, protože já mu žádnou snídani nepřipravila. Nevšímala jsem si toho, napadlo mně totiž hned jediné jméno toho, kdo to mohl být. Edward.
"Není zač, Charlie." Řekla jsem. Oblekla jsem si bundu a šla ven, kde už na mně čekalo jeho stříbrné Volvo. Nastoupila jsem. "Děkuju" řekla jsem a zasmála se. "Za co?" Zeptal se Edward zmateně.

"Za tu snídani přece!"
"Jo aha. Není zač. Jen sem nechtěl aby ste se pohádali. Nevím proč ale měl hodně špatnou náladu. Asi měl nějaký škaredý sen." A zasmál se.
Byla jsem si skoro jistá, že už bude jen obyčejný, nudný den. I když… v mém životě se dá čekat cokoli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cassííík Cassííík | E-mail | Web | 1. února 2010 v 16:44 | Reagovat

to je jako konec,???!
mnoo doufám,že ne...je to hezké čteníčko :)
fakt sugoi :)

2 ChoCoLaTe GiRl♥ ChoCoLaTe GiRl♥ | Web | 2. února 2010 v 13:50 | Reagovat

Ahojda zvu tě ke mně na blogísek,máš kvásnej bloček jen tak dále xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama